Od chaty Jizerka ke Kočičím kamenům.

Ferrata Kočičí kameny

Výstup ferratou Kočičí kameny.

Video z výstupu

Modrá ferrata (obousměrná- sestupová) Obtížnost B, délka 90m, převýšení 65m, čas lezení 10-20min

Důležité upozornění: Via ferrata se nachází na území přírodni rezervace Údolí Jizery u Semil a Bítouchova a v lokalitě Natura 2000 Údolí Jizery a Kamenice. Předmětem ochrany je zde jedinečné kaňonovité údolí s výskytem chráněných druhů rostlin a živočichů. Z tohoto důvodu prosíme všechny návštěvníky, aby se pohybovali pouze po vyznačených přístupových trasách,tak aby nedošlo k poškození tohoto přírodního unikátu.

Vstup na Ferratu je  na vlastní nebezpečí a  pouze pro  zkušené osoby  vybavené přilbou a odpovídajícím jištěním. Hrozí nebezpečí pádu z výšky a úraz padajícím kamením.

informační  cedulku v pdf najdete zde

Ferrata vznikla se souhlasem a podporou f. LESY ČR, města Semily  a obce Chuchelna.

Kam poslat peníze

Přispět můžete převodem na konto našeho občanského sdružení – viz stránku Sponzoring.

Účel veřejné sbírky

Všechny aktuálně poslané finanční prostředky jsou určeny na přípravu ferraty Frýdlantské cimbuří, dokud nenapíšeme jinak. Až seženeme dostatek peněz, časem třeba budeme šetřit na jinou zajištěnou cestu, pokud tomu budou okolnosti nakloněny.

Poděkování

Naše banky bohužel nenabízejí transparentnost po celou dobu od založení účtu, ale pouze posledních 150 dní. Proto jako poděkování uvádíme tento veřejný seznam dárců. Zde si tedy můžete přečíst jména a částky všech dárců od založení o. s. Vodní Brána. Na konci jsou také přepsány doprovodné vzkazy.

Seznam dárců peněz

Vzkazy

Zasilam ted alespon 100,- a verim, ze se to povede, delate vyjimecnou vec a je videt, ze to umite – Vodni brana je super
Ondřej Perlík

Držím pěsti ať to vyjde a díky za Semilskou
Blanka Richterová

Vodni brana je super – drzim palce
Ing. Barbora Bubeník

Přes stromy je na dohled od chaty Hubertka. Ferrata končí na vrcholové skalní vyhlídce, kam se lze dostat i po vytesaných schodech červeně značenou odbočkou z turistické trasy.

Jak se dostat k ferratě

Ferrata Kočičí kameny – mapa

Nejkratší cesta vede z obce Bílý potok od Rekreačního zařízení Jizerky (chatová osada Světlo). Až sem lze pohodlně dojet autem, které zde můžete odstavit a pokračovat po neznačené cestě k chatě Hubertka. Skála se nachází asi 100 metrů před chatou.

Další možnost pohodlného přístupu je po asfaltové cestě od legendární horolezecké a výletní restaurace Bártlova bouda. Auto musíte nechat u Bártlovky, neboť dále je silnice přehrazena závorou

Popis zajištěné cesty a její náročnost

Nejprve stoupá strmě po ploché skalní stěně příkře vzhůru. Poté traverzuje na plošinu pod vrcholem. Přibližně uprostřed traverzu je malá skalní rozsedlina se stromem pro možný odpočinek. Poslední část z podvrcholové plošiny na vyhlídku se zábradlím je nejnáročnější, je dlouhá asi 4 metry, protože skála je v těchto místech velmi strmá. Autoři později doplnili i zajištěnou cestu přes vrchol skály (na podvrcholové plošině se cesta rozdvojuje).

Na plochých skalních stěnách je nataženo pouze ocelové lano bez pomocných stupaček, které jsou typické pro jiné české zajištěné cesty. Lezecká helma není sice vyloženě nezbytná, ale doporučujeme jí.

Na Kočičích kamenech lze dobře trénovat zase jinou techniku, než jakou nabízejí ostatní české ferraty. V plotnách můžete dobře potrénovat správnou techniku tzv. „lezení na tření“. S dobrou horolezeckou obuví (v lezačkách) se obtížnost trasy bez držení lana pohybuje okolo IV stupně UIAA.

Důležité parametry

• Náročnost: B (horolezecký terén 4 UIAA)
• Délka trasy: 70 m
• Převýšení: 25 m
• Čas zdolání: 10 minut
• V provozu od: 2014

Souřadnice GPS

50.8869667N, 15.2309669E
N 50°53.21800′, E 15°13.85802′
50°53’13.080″N, 15°13’51.481″E

Odkazy

Fotogalerie ferraty Kočičí kameny

• Cesta ke Kočičím kamenům
• Výstup ferratou Kočičí kameny (foto a video)
• Plánování výstavby trasy (připravujeme)

Mapy

• Mapy.cz – turistická (doporučeno, nejlepší)
• Openstreetmap.org
• Google.cz

Dokumentace

• Povolení CHKO Jizerské hory (PDF) – kopie ZDE

Články

• Skalní útvar Kočičí kameny – Liberecký kraj

V dohledné době bychom rádi zavěsili na těchto stránkách všechny dokumenty, listiny, účty, dopisy,doklady, které obdržela o.s. Vodní brána  od úřadů v souvislosti s budováním  ferraty.

Prozatím jsme všechny doklady  ukládali  na facebook . Děkujeme panu Kubicovi, že pro nás vytvořil tyto stránky . Doufáme, že se nám je podaří využít ještě lépe a přehledněji ,než nám to šlo na fb.

Toto je dopis  Jizerským ochranářům, ve kterém žádáme Chko o vyjádření k záměru ferraty v Jizerských horách. (Vláďa je zedník a já soustružník, tak buďte prosím shovívaví k formě dopisu..)

o.s. Vodní brána                                                                            V Liberci 18.9.2013

Správa CHKO Jizerské hory-středisko Liberec

Věc: Žádost o výjimku z ochranných podmínek NPR pro záměr zbudování veřejně přístupné zajištěné lezecké stezky typu via ferrata na turistický vrchol Frýdlantského cimbuří.

Vážení přátelé

Rádi bychom Vás požádali o Vaše stanovisko k záměru vybudování via ferraty na turistický vrchol Frýdlantského cimbuří. Důkladně jsme prostudovali dokument valné hromady DAV „katalog kritérií pro zřizování zajištěných cest“, který přeložil Vl. Vršovský a je i v překladu dohledatelný na internetu. Považujeme tento dokument Německého alpského spolku za velice užitečný pro předkladatele návrhu i účastníky řízení a rádi bychom se ho důsledně v celém znění drželi.

Na vrchol vede turistická cesta zakončená ocelovým žebříkem se zábradlím. Plánovaná VF by začínala na konci čerstvě zrekonstruované cesty „Kozí stezka“ v místě, kde skály spadají až k chodníku a pokračovala by po linii skalního hřbetu pod vrcholovou stěnu a posléze systémem polic a žlebů na vrcholek ke kříži. Cestu bychom trasovali tak, aby co nejméně narušovala okolí. Kramle , žebříky, umělé stupy se budeme snažit nepoužívat vůbec. Takto pojatá via ferrata je jistě menším narušením přírody a krajiny, než soustavy žebříků na historických ferratách v alpách, a zároveň návštěvníci, podle našich zkušeností s již takto pojatou cestou v Semilech, oceňují její přírodní charakter a jistou vyšší sportovní hodnotu VF nebude narušovat stávající logické horolezecké výstupy, protože jsme sami aktivními horolezci a velmi ctíme tradiční stará pravidla lezení v Jizerských horách.

Technické provedení

Protože v ČR nemáme normy, které by řešily proces zřizování VF, postupujeme podle doporučení a kritérií DAV. Z roku 2009 ( archiv ČHS), kde jsou řešeny veškeré technické detaily a varianty realizací.. Podle našich zkušeností s ferratou u Semil bychom rovněž volili systém označovaný v dokumentu jako východoalpský (rakouský) bez tzv. předepnutí. Kotvy bychom volili opět typu Bugelklemmanker pr.24mm s lanovou svorkou 12mm s povrchovou úpravou žárovým zinkováním. K upevnění kotev ve skále se dnes doporučuje výhradně lepidlo používané rovněž k lepení horolezeckých kruhů.

Orgánům OP předkládáme:

Souhlas vlastníka pozemku se záměrem.

Stanovisko HO Hejnice.

Stanovisko místní samosprávy: Již v usnesení zastupitelstva města Hejnice ze dne 24. 2 2010 se píše, že město „projednalo a schvaluje připojení se k záměru rekonstrukce lesní cesty Kozí stezka a z ní zřízení zabezpečené lezecké cesty k vyhlídkovému vrcholu Frýdlantského cimbuří.“

Stanovisko horské služby. Horská služba je pro zásah v terénech jako Frýdlantské cimbuří plně vycvičená. V Semilech vytvořil sbor HZS tzv. lezeckou skupinu, která se s terénem seznámila a pravidelně zde pořádá výcvik.

Zákresy plánované VF ve fotografiích a na mapovém podkladě včetně přístupu a sestupu.

Ilustrační fotografie úspěšně zrealizovaných ferrat .

Odhad kapacity zařízení.: Podle našich zkušeností s bezmála ročním provozem Ferraty u Semil bychom zde, díky náročnějšímu přístupu mohli očekávat návštěvnost v hlavní sezóně okolo 50 lidí denně o víkendu za dobrého počasí a 10 lidí denně ve všední dny. Je ale možné, že delší přístup a náročnější terén s divokou scenérií budou naopak určitou výzvou.. Je potřeba také uvážit, že oblast leží blízko polských a německých hranic, potenciální návštěvnost by mohla být i trojnásobná, samozřejmě ale bude kolísat podle počasí, publicity, s ročním obdobím atd.

Vytvoříme diskusní fórum, které zřídíme za účelem informování a komunikace s ostatními zájmovými skupinami. Již dnes existuje stránka FB ferrata Frýdlantské cimbuří, kde si bude možné přečíst i tuto naši žádost a další následující dokumenty.

Specifikace cílové skupiny návštěvníků.

Výstup bude odpovídat kategorii Klasická ferrata s obtížností mezi stupněm B-C a měl by odpovídat schopnostem nejširší kategorie návštěvníků tak, aby cestu byli s náležitým vybavením schopni zvládnout děti s doprovodem i třeba aktivní senioři. Význam VF nebude spočívat ve sportovní hodnotě, ale spíš v zážitku, poznání a rekreaci. Uživatelé VF budou informováni o přírodních hodnotách místa a nabádáni k ohleduplnosti k přírodě i ostatním návštěvníkům.

Plán VF se nachází v prostoru, kde se letos nově zrekonstruovala turistická Kozí stezka a vede na jeden z nejnavštěvovanějších vyhlídkových vrcholů Jizerských hor. K přístupu a sestupu by sloužily již hotové turistické chodníky. Skalní masiv, kterým by VF vedla, byl letošním rokem zpřístupněn správou CHKO k celoročnímu provozování horolezectví členům ČHS. Vzhledem k tomu, že tato lokalita již turistickým provozem zatížena je, protože se zde protínají dvě značené turistické cesty, je právě Frýdlantské cimbuří s již „vytvořenou turistickou infrastrukturou“ ideálním místem pro via ferratu. Srovnej Kriteria /aspekty ochrany přírody /odstavec Usměrňování návštěvnosti. Chtěli bychom orgány ochrany přírody ujistit, že naším úmyslem je vytvořit ferratu s maximálním ohledem na přírodní a estetickou hodnotu místa a rádi bychom možná novým, moderním způsobem navázali na práci našich předků, kteří před více než sto lety budovali cesty, vyhlídky, pamětihodnosti, aby rozvojem turismu svůj region pozvedli. Domníváme se, že vedle dnes už bezesporu úspěšného projektu singltreku by mohl vzniknout další cíl, který by přilákal nové návštěvníky a pozdržel je v místě na delší dobu.

V případě Vašeho kladného stanoviska bude zřizovatel VF o.s. Vodní brána se členy z HO Hejnice provádět pravidelně kontrolu a údržbu zařízení tak, jak je uvedeno ve výše zmiňovaném dokumentu DAV.

Za o.s. Vodní brána rozšířenou o nové členy z HO Hejnice Martin Marek (předseda o.s.VB)

Vladislav Hanzel (člen)

Pokusit se vybudovat via ferratu  na Riegerově stezce napadlo Jana Šípala a Čokaře  někdy na podzim 2010 po bouřlivých debatách v lezecké komunitě nad plánem Hejnických horolezců vytvořit ferratu v Jizerských horách na Frýdlantském cimbuří. „Mrzely nás tenkrát netolerantní reakce lezců a chtěli jsme zkrátka dokázat, že to jde!“

V roce 2011 vzniklo na skále Vodní brána několik sportovních výstupů a začalo důkladné zkoumání terénu a hledání ideálních směrů pro via ferratu. Pro hrubý návrh byla trasa vybavena několika šroubovanými kotvami, do kterých byla zavěšena horolezecká lana. V průběhu roku jsme na takto provizorně vystrojenou cestu zvali kamarády, horolezce i nelezce, abychom viděli jejich reakce a poznali jejich názor.

Později jsme přišli už s poměrně konkrétní představou za vlastníkem pozemku (Lesy ČR) a za starosty Semil a Chuchelny panem Farským a Šimkem. Nápad se jim líbil a Lesy ČR nám zapůjčili 200 metrů ocelového lana a po založení o.s. Vodní brána nám poslali na naše transparentní konto 15 000 Kč na železo.

Už na začátku roku 2011 započalo sondování situace a neformální jednání s ochranáři a taky zástupci Českého horolezeckého svazu. Naším cílem bylo přesvědčit je, že náš plán nepoškodí horolezecky cenné terény ani chráněné rostliny.

Na podzim 2011 jsme část ferraty postavili, avšak nechali jsme začátek a konec bez lan tak, aby se po ferratě nedalo lézt a čekali jsme do jara na botanický průzkum lokality a jeho výsledky.

Na jaře 2012 proběhl botanický průzkum (financovaly ho Lesy ČR). Pro posuzovatele jsme na několik dní ferratu zprovoznili a posléze ji zase uzavřeli.

Na podzim 2012 se botanici vrátili z výzkumné expedice na Sibiři a konečně (s půlročním zpožděním) odevzdali vypracované hodnocení. (Výsledky nám řekli hned na jaře, ale dnes s odstupem času to vidím tak, že si prostě to psaní dokumentů (má to tak 30 stran A4), tu nudnou práci prostě nechali na dobu po vegetačním období.)

V říjnu 2012 jsme na zkoušku na dva týdny neoficiálně ferratu zpřístupnili. Tohle dnes zase s časovým odstupem vidíme jako chybu. Všechno jsme domlouvali osobně, všechna povolení jsme měli přislíbená „na čestný slovo“, ale v ruce (písemně) jsme neměli nic. A v tuhle chvíli jsme byli předvoláni na KÚOŽP (Krajský úřad ochrany životního prostředí), abychom vysvětlili, co se tam děje. Dostali jsme napomenutí, že tedy na to musejí pohlížet jako na nepovolenou stavbu. Sepsali nám však asi čtyři podmínky, co musíme udělat, abychom mohli požádat o povolení. Velmi rychle jsme požadavky splnili a přinesli na úřad potřebné dokumenty (souhlas vlastníka pozemku se záměrem, plán záměru včetně přístupů a variantních řešení, výsledky botanického průzkumu, odhad návštěvnosti…) Několikrát během měsíce si nás na úřad zavolali a návrhy si byli osobně na místě prohlédnout.

Na konci roku 2012 jsme dostali povolení hned pro dvě ferraty. Ochranáři uznali jako rozumný náš návrh, že když bude ferrata postavena jako okruh, výrazně se tím omezí volný pohyb lidí v terénu při sestupech – prostě lidi jednou cestou vylezou nahoru a druhou dolu a nebudou nikde bloudit na sestupu strmým lesním svahem.

V lednu 2013 jsme zprovoznili první (červenou) ferratu. V březnu, když roztál sníh, jsme postavili druhou (modrou – sestupovou) ferratu. Slavnostní  otevření s odhalením cedule atd. proběhlo v červnu.

Dnes (2014), tedy druhým rokem fungování ferraty podle tvrzení zodpovědných osob  nemá ferrata žádný negativní vliv na přírodní prostředí lokality a zvláště chráněné druhy, oblast není zatížená žádným extrémním hlukem, místo se netopí v odpadcích, jak mnozí škarohlídci předvídali, spíš naopak. Kdyby takhle čisto bylo i pod jinými skalami… no a horolezců organizovaných v ČHS sem chodí taky docela dost, stačí se podívat do vrcholové knihy.

Hoře Zdar

Martin Marek Čokař